|
| |
|
|
Ekotoxikologické hodnocení sedimentů
Dobešová, Zuzana ; Doležalová Weissmannová, Helena (oponent) ; Zlámalová Gargošová, Helena (vedoucí práce)
Sedimenty tekoucích a stojatých vod mohou být rezervoárem celé řady kontaminantů, které se do akvatického ekosystému dostávají ať už v důsledku kontrolovaného vypouštění čištěných odpadních vod nebo různých úniků či havárií technologických zařízení. Takto mohou sedimenty ovlivňovat nejen akvatický ekosystém, ale v případě, že budou využity jako hnojivo nebo k rekultivacím, i systém terestrický. Z tohoto důvodu je důležité zabývat se jejich případnou ekotoxicitou. Sedimenty byly podrobeny ekotoxikologickým biotestům a posouzeny z hlediska případné ekotoxicity. Prostřednictvím testů fytotoxicity na terestrických rostlinách Hořčice bílá (Sinapis alba), Locika setá (Lactuca sativa) a Cibule bílá (Allium cepa) byly hodnoceny účinky vodných výluhů sedimentů na inhibici růstu kořene a stanovena hodnota IC 50. Z akvatických rostlin byl pro ekotoxikologické posouzení sedimentů a stanovení hodnot IC 50 vybrán okřehek menší (Lemna minor). Pro objektivnější posouzení ekotoxicity byly pro ekotoxikologické testování sedimentů vybrány i bezobratlé vodní organismy, a to žábronožka slanisková (Artemia salina) a Hrotnatka velká (Daphnia magna) a byla stanovena hodnota LC 50 nebo EC 50.
|
|
| |
|
|
Lokální větrání v průmyslových provozech
Brdečko, Radim ; Štětina, Josef (oponent) ; Charvát, Pavel (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce se zabývá problematikou lokálního větrání v průmyslových prostorech. Na začátku práce jsou uvedeny důvody, proč je větrání důležité. V kapitole uvedeny legislativní předpisy i technické požadavky, aby měl pracovník obecnou pohodu při práci. Dále je provedeno rozdělení druhů a typů lokálního větrání. Uvedená filtrace v provozovnách slouží jen k obecnému přehledu. V poslední kapitole je uvedena vhodnost lokálního větrání pro určitou technologickou operaci.
|
|
|
Přítomnost mykotoxinu - aflatoxinu M1 v mléce
UHLÍKOVÁ, Tereza
Mykotoxiny jakožto sekundární produkty plísní mohou kontaminovat krmiva a metabolickou cestou v těle dojnice se dostávat do mléka. Nejvíce sledovaným mykotoxinem v souvislosti s kontaminací mléka je aflatoxin M1 (AFM1). V literárním přehledu práce je kladen zřetel na identifikaci jednotlivých druhů mykotoxinů a jejich přenos do mléka, dále je věnována pozornost souhrnu dosavadních výsledků monitoringu aflatoxinů v mléce, negativním účinkům mykotoxinů na zdraví a možnostem stanovení mykotoxinů. Praktická část se skládá ze dvou podkapitol, a to monitoringu AFM1 v syrovém mléce krav, ovcí a koz v letech 2006-2020 z dat Státní veterinární správy ČR, kde je vyhodnocen faktor sledovaného období a druhu mléka na obsah AFM1 v syrovém mléce. Druhá část interpretuje výsledky monitoringu AFM1 v nakupovaném syrovém kravském mléce dodávaném do mlékárenského závodu.
|
|
|
Zhodnocení monitoringu mykotoxinů ve vybraných surovinách
DYKOVÁ, Jitka
Kontaminace krmiv a potravin cizorodými látkami představuje dlouhodobý globální problém a je jí věnována velká pozornost. Cílem diplomové práce bylo posoudit výsledky monitoringu Státní veterinární správy ČR týkající se výskytu mykotoxinů v krmivech, syrovém mléce a orgánech hospodářských zvířat za období 2015-2019 a dále vyhodnotit oznámení o výskytu nebezpečí ze Systému rychlého varování pro potraviny a krmiva (RASFF) ve vybraných zemích za období 2016-2019. Ve sledovaném období bylo z celkového počtu 1320 analýz krmiv potvrzeno 378 (28,6 %) pozitivních vzorků na mykotoxiny. Nejvyšší záchyt byl u deoxynivalenolu (143; 43,3 %), naopak nejnižší počet pozitivních vzorků byl u aflatoxinu B1 (25; 7,6 %). Z celkového počtu 210 vzorků syrového mléka byl zjištěn pouze jeden pozitivní vzorek, který byl navíc pod hranicí povoleného hygienického limitu0,05 ?g/kg. Vzorky jaterní tkáně (n=130) rovněž odpovídaly hygienickým limitům. Za sledované období byl celkový počet oznámení pro systém RASFF na našem území 315 (2,2 % v rámci EU). Varování, které je nejzávažnějším typem oznámení, tvořilo podíl 31 % ze všech oznámení. Nejčastější příčinou varování byly nálezy bakterií Salmonellaspp., především v drůbežím mase. Z vybraných zemí mělo nejvyšší počet oznámení v daném období Německo (11,9 % v rámci EU), nejnižší počet byl hlášen ze Slovenska (1,1 % v rámci EU). Výsledky této studie lze hodnotit jako velmi příznivé. I přesto je třeba pokračovat v pravidelném monitoringu cizorodých látek za účelem zajištění zdravotně nezávadných potravin.
|
|
|
Biochary - účinné sorbenty pro odstranění polutantů.
Spáčilová, Markéta ; Krejčíková, Simona ; Čárský, Milan ; Soukup, Karel ; Šolcová, Olga
Rostoucí množství kontaminantů vyskytující se ve vodách je stále závažným problémem současnosti. Jednou z účinných metod odstranění těchto kontaminantů, jakými jsou různá léčiva, detergenty, ale také mikroplasty, je sorpce. Využívají se různé sorbenty ať již komerční, či laboratorně připravené jako zeolity, bentonity, aktivní uhlí a v poslední době také různé typy biocharů, které jsou připravovány pomocí pyrolýzy ze všech možných zbytků rostlinné biomasy. Jejich povrch se liší dle podmínek přípravy (max SBET kolem 300 m2/g), které jsou dále testovány při různých podmínkách na různorodých léčivech či jiných kontaminantech. Srovnávací studie různých typů biocharů spíše chybí, stejně tak jako jejich porovnání s komerčními sorbenty např. aktivním uhlím. Z těchto důvodů je tato studie zaměřená na srovnání sorpčních vlastností tří biocharů připravených z různých typů rostlinné biomasy (slunečnicové slupky, mořské makrořasy Ecklonia Maxima a sladkovodní mikrořasy Chlorella Vulgaris), jejichž sorpční vlastnosti byly porovnány s komerčním aktivním uhlím Supersorbonem. Účinnost sorbentů byla testována na diklofenaku (nesteroidní protizánětlivé a protirevmatické léčivé látce), jehož spotřeba je celosvětově enormní a běžně se nachází ve vodách, protože většina čistíren odpadních vod ho nezachytí. Všechny sorbenty vykázaly značnou účinnost, přičemž nejlepších výsledků bylo dosaženo za použití biocharu připraveného ze sladkovodní mikrořasy (95%). Jeho vysoká účinnost byla ověřena při odstranění kontaminantu triklosanu (antibakteriální a antifungální desinfekční prostředek). Pro testování byla zvolena koncentrace kontaminantů (1 ppm), která odpovídá koncentracím běžně se vyskytujícím v odpadních vodách. Na základě výsledku bylo zjištěno, že všechny připravené sorbenty jsou srovnatelně účinné s aktivním uhlím, avšak jejich příprava je ekonomicky výhodnější, protože cenu aktivního uhlí navyšuje nezbytnost následné aktivace.\n\n\n
Plný tet:  DOCX
|
|
| |
|
|
Problematika výskytu kontaminujících látek v mléce
UHLÍKOVÁ, Tereza
Bakalářská práce se věnuje problematice rizikových kontaminujících látek v mléce, jako jsou pesticidy, veterinární léčiva, těžké kovy, mykotoxiny a jejich vlivu na kvalitu mléka. U těchto látek přítomných v mléce je prokázán negativní vliv na zdraví, jak spotřebitele, tak i dojnic. Přítomnost kontaminujících látek v mléce je tedy nutno sledovat hlavně k zajištění zdravotní nezávadnosti mléka jako suroviny. Důležitou skupinou z hlediska kontaminace mléka jsou veterinární léčiva. Jejich rezidua mají negativní dopad na mlékárenské zpracování a zdraví spotřebitele, ale mohou přispívat také k nárůstu antimikrobiální rezistence. Nicméně nadlimitní nálezy reziduí veterinárních léčiv v České republice jsou podle dostupných dat v posledních letech na nízké úrovni. Zvláštní pozornost byla v práci věnována kontaminaci mléka mykotoxiny, neboť tento problém je v současnosti velmi aktuálním a diskutovaným tématem. Nejvíce se práce zaměřuje na kontaminaci mléka aflatoxinem M1, který je nejvíce prozkoumaným mykotoxinem v souvislosti s mlékem.
|
|
|
Bezkontaktní měření vodivosti mělkých částí geologického prostředí
Podolník, Jan ; Dohnal, Jiří (vedoucí práce) ; Kněz, Jaroslav (oponent)
Práce je zaměřena na problematiku bezkontaktního měření vodivosti mělkých partií geologického prostředí a skládá se ze dvou vzájemně propojených částí, rešeršní a experimentální. V první části jsou uvedeny teoretické principy bezkontaktního měření vodivosti, přehled aktuálně vyráběných elektromagnetických aparatur pro určení vodivosti (konduktometry) a možnosti využití konduktometrie při zjišťování a sledování kontaminantů. Základem experimentální části práce je terénní testovací měření konduktometrem CMD (výrobce GF Instruments, s.r.o. Brno) na vybrané lokalitě, a to pro několik hloubkových úrovní. Náplň této části zahrnuje vlastní terénní měření, zpracování dat a komplexní interpretaci výsledků, jednak v kontextu s geologickou situací lokality a petrofyzikálními poznatky, a také ve spojení se stabilitou přístroje.
|
host ::
RSS.